Nedělní chvilka poezie

16. února 2014 v 8:52
Budík zazvonil někdy v půl osmé a z vedlejší místnosti se ozvalo vesélé výskání mé malé sestřičky. Můj bráška hraje šachy a jelikož má většinou o víkendu zápas, musel vstávat brzy. V prosinci si zlomil nohu, takže nemůže moc chodit sám a dnes hrají tady, někde v půlce města. Byl by hřích prospat tak nádhernou deštivou neděli, takže jsem si přivstala a půjdu s ním. Udivilo mě, že jsme se hned nezhádali, vlastně jsme se vůbec nezhádali. Musela jsem si v koupelně umýt ruce, tak jsem odhrnula závěs, aby mi brácha půjčil sprchu a se slovy: Vari od našeho prahu, vari pryč ty lstivý vrahu, jsem si umyla ruce. A jelikož se s bráchou oba zabýváme už přes deset let recitácí, není nám Erbennova nebo i Seifertova poezie cizí. Bratříček se toho hned chytl, tudíž máme asi až do zápasu o zábavu postaráno. Protože se naše sestřička učí právě chodit s chodítkem, ťapala nám vesele po pokoji a přidávala k Erbenovým baladám trochu svého humoru. Někdy mě až udivuje, jak je to mimčo, chytré, protože její poznatky (s nadsázkou) byly velmi trefné, takže nakonec jsme u smutného, plačtivě tragického Erbena řvali smíchy a ségra z nás byla úplně na větvi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama