Děsivý tlukot srdce

12. března 2014 v 20:50
Už si ani pořádně nepamatuji, jak takovéhle ticho zní. Je to už spousta týdnu, vlastně dokonce měsíců, kdy jsem měla možnost si toto ticho zažít a vychutnat. Chybí mi to.
Než se mi narodila malá sestra, mamka s taťkou chodili do práce a brácha pořád někde lítal venku, měla jsem tohoto klidu na rozdávání. Strašně jsem si přála nebýt doma sama a nelekat se i tlukotu vlastního srdce. Nelituji toho, že mám ségru, právě naopak ale kdybych měla na jediný den možnost si užít zase to báječné, děsivé ticho, neváhala bych ani minutu.
Nejednou se mi stalo, že se v bytě ozval nějaký šramot, byť třeba jen kapání vody nebo sousedi na chodbě, už jsem vyletěla do pozoru, do ruky něco těžkého a nebezpečného a vydala jsem se na obchůzku bytu. Jak jsem si vždycky oddechla, když se někdo z rodiny vrátil a v bytě zavládl čilý lidský ruch.
Dnes se mi stane jen zřídkakdy, aby v bytě nikdo nebyl a já měla klid a ticho. Většinou je to tak na deset minut, ale jsem vděčná i za ně. Zjistila jsem totiž, že v hluku se nedá jen tak si lehnout, zavřít oči a snít.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama