Smrt

1. října 2017 v 0:41 | Lili
Širá tma objímá všechno kol.
A chudý pocestný tou tmou se v kroku vznáší.
Řve bolestí, co cítí dík chodidlům rozdrásaným,
z těch tisíců kroků po cestách plných skal.
Utíká, běží, však neuniká.
Před kým se to snaží prchnout?
Nikoho nevidno poutníka následovat.
Šedý vlas točí se kol vrásčitých jeho skrání.
Strhaná tvář povídá o strachu.
Srdce kořisti tlukoucí mu v hrdi
nedovolí zpomalit, ni na okamžik.
Prchá tisíce dnů, bez ustání.
Lítostivé oko, co spatří jeho,
slzu upustí, byť by bylo jako poušť.
A pojednou chudák: Padá.
Zříš to, před čím tak pospíchal.
JI, samotnou, velikou a temnou.
Tmoucí s jiskrným pohledem
v podobě mlhy.
Samotnou smrt.

*Lili*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama