Z kola ven

4. prosince 2017 v 5:04 | Lili
Démon, který ve mně dřímá, se chce mstít. Nedokážu odhadnout, jak moc chce být krvelačný, a proto se mu snažím odstranit z cesty všechny překážky, na které by mohl narazit. Nevím, jak dlouho ho ještě budu schopna držet, ale docházejí mi síly s každou uplynulou vteřinou. Jen, ať se nedostane ven, jinak nastane peklo.
Ten démon, sídlí kdesi v hloubi každého z nás, někdo se o něm nedozví za celý svůj život, avšak někteří ho budí den, co den. Objevuje se v momentě, kdy se roztříští už tak zlomené a bolavé srdce na tisíce kousků, a odhalí tak křehkou hranici pudu sebezáchovy. Jakmile je hranice, byť jen trošku narušena, probudí se démon. Je strážcem naší sebezáchovy. Hlídá nás, abychom v návalu smutku neudělali nějakou pitomost. A když nám dokola a dokola někdo ubližuje a třští střepinky srdce na menší a menší drobky, rozzuří se. Neexistují pro něho nezničitelné překážky. Proto,
máte-li zdravý rozum, odstraníte vše, co by mohl zničit, zavčasu z cesty. A pak už budete jen vyčkávat, až se poskládají všechny částečky srdce zase v celek, který je schopen ušlechtilejších pocitů, než jsou smutek, beznaděj, zoufalství nebo hněv. Vrátí se radost, naděje, láska, něha
a pochopení. Možná nám nepřidává ani to, že jsme na sebe tvrdí, ba právě naopak, možná, že své srdce tříštíme sami.
Bude to trvat dny, týdny a možná roky, než posbírám všechny své střípky. A kdo by to byl řekl, že ten nejhezčí a nejryzejší cit může roztříštit milující srdce. Kdo by řekl, že může ničit a ubližovat,
a tak strašně moc bolet. Ach, ten kdo tvrdí, že lásku si lze zakázat, ji buď nikdy nezažil nebo lže do očí sám sobě. Láska se nedá zabít pouhopouhým "chtěním". Láska, je-li spíše nepřítelem, než aby byla spojencem, se musí nemilosrdně zabít, a to všemi dostupnými prostředky. Dokud v ní neudusíme i tu nejmenší jiskřičku, můžeme si tisíckrát tleskat, že jsme z toho venku, ale nebudeme. Ta jiskřička se rozhoří, jakmile se k ní dostane špetička závanu paliva toho, co (nebo koho) tak moc milujeme.
Je hloupost doufat, že čas všechno sám spraví. Vždyť, jsme-li nemocní, také musíme, pro úplné
a trvalé vyléčení, odstranit všechny příčiny, nejen důsledky. A tak je to i s láskou, která je neopětovaná, bolestivá, drásající, a která pomalu zabíjí toho, jenž si ji pěstuje v srdci. A pokud sami nejsme schopni odstranit příčinu, tohoto trápení, náš dobrý démon to udělá sám.
Na to vemte jed!
*Lili*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama